Moje cesta k terapeutické práci nebyla přímá. Studovala jsem výtvarnictví a poté přidala hudbu - klasickou kytaru, zpěv a klavír. Dodnes pracuji jako učitelka ZUŠ, kde vedu děti k hudbě. S transpersonálním přesahem sebe jsem se ale přesto setkala už jako dítě, když v 11 letech jsem začala cvičit jógu. Od 16 let jsem začala pracovat jako lektorka jógy na prázdninových pobytech a postupně k tomu přibývaly celoroční kursy jógy pro dospělé v Brně a potom ve Šternberku.

​

Psychologie a metody práce na sobě mě během této doby zajímaly jako prostředek sebepoznání a rozvoje. Transpersonální psychologie považuji za nejpřesnější a nejúplnější mapu psyché - směrem k ní se po 7 letech osobní zkušenosti s psychospirituální krizí vydalo moje další profesní směřování, kterým se stala pomoc lidem v obtížných životních situacích (psychických i zdravotních), práce s lidmi, kteří se vyrovnávají se skutečností smrti (jako rodinný příslušník či vlastní fatální onemocnění), podpora lidem, procházejícím psychospirituální krizí a dětem.

​

Z expresivních terapií se stala logickou volbou muzikoterapie, která mi otevřela úplně nový pohled na hudbu: místo radosti, léčení, svobodného projevu sebe i druh komunikace s lidmi, kterým se věnuji jako terapeutka. Vedla objevu nových nástrojů a potěšení ze hry na ně také zpěv a jeho přirozený projev, hlas jako osobní terapeutický nástroj a indikátor míry propojenosti se svou autenticitou. Na vlastní zkušenosti jsem zakusila její hojivé a harmonizační účinky a to, jak mě mění ve zdravější a vyrovnanější osobnost. Pečuji o lidi, kteří jsou po nemoci nebo úrazu s dlouhodobými či trvalými následky, věnuji se práci s dětmi na školách, veřejnosti v bubnovacích kruzích a skupinových relaxacích a práci s postiženými. 

Má výtvarná stránka se začala bouřlivě rozvíjet v období psychospirituální krize, kdy jsem své prožitky začala výtvarně ztvárňovat a zjistila, že to napomáhá úspěšnému projití vnitřních stavů spontánně rozšířeného vědomí. Dnes pravidelně své práce vystavuji a také ilustruji knihy s transpersonální tématikou. Sandplay techniku jsem objevila jako hravý a dostupný způsob, jak obdobný léčivý potenciál zprostředkovat i lidem, kteří nemají k výtvarné tvorbě blízko. Obrazy v písku vznikají lehce a potěšení z estetického prožitku se prolíná s hlubokým uvolněním dlouho potlačovaných energií.

​

V roce 2018 jsem dokončila studium transpersonální terapie v mezináodním výcviku Grof Transpersonal Training a stala se facilitátorkou holotropního dýchání.  Holotropní dýchání je mou ústřední technikou osobního růstu od roku 2004 a věnuji se mu právě v Mezinárodním transpersonálním centru Holos, kde od roku 2012 asistuji MUDr. Milanu Hrabánkovi při seminářích holotropního dýchání a v týdnu jako terapeutka s technikami sandplay, muzikoterapeutka a facilitátorka holotropního dýchání. Od roku 2014 mám to potěšení setkávat se i se Stanislavem Grofem, spoluautorem této techniky a učit se přímo od něj.

​

V roce 2019 jsem vstoupila do výcviku Neuroenergetic therapy pod vedením Rogera Gilchrista, který vychází z poznatků kraniosakrální terapie, ale kombinuje je s dalšími technikami energetického léčení.